Mají trolejbusy budoucnost ?
O tomto lze opravdu s úspěchem diskutovat. Můžeme říci,
že lepší dopravní prostředek dnes neexistuje, protože zásoby
ropy nejsou neomezené. V současné době jsme však též svědky
výzkumů, které se zabývají využitím vodíku v energetice -
ponejvíce na bázi palivového článku. Už dnes taková
vozidla zkušebně jezdí, ale jejich Achillovou patou je zatím
uskladnění těkavé pohonné hmoty. Tento problém se snaží vědci
vyřešit i tím, že zkoumají možnost skladovat vodík ve formě
jiných sloučenin (například alkoholu). Jestli se toto povede,
bude to jistě báječné. Dalším problémem je však cena a
efektivita tohoto tzv. vodíkového hospodářství. Vodík je totiž třeba vyrobit z vody pomocí elektřiny,
která bude pocházet ze stejných elektráren, jako elektřina,
dodávaná pro trolejbusy či jiná elektrická zařízení (v blízké
budoucnosti půjde převážně asi o elektrárny jaderné). Jde
tedy pouze a jedině o to, zda se ukáže být efektivnější přenos
energie po drátech ve formě elektřiny, nebo zda bude výhodnější
elektřinu z elektrárny přeměnit elektrolýzou vody na vodík
a kyslík, nějakým způsobem ho dopravit na místo určení (vodíkovodem
či cisternovým nákladním automobilem) a pak vodík opět přeměnit
v pohybovou energii (buď v palivovém článku zpět na elektřinu
nebo přímo v klasickém spalovacím motoru). Když efektivitu
jen zhruba odhadneme, zjistíme: Při přenosu elektrické
energie z elektrárny ke spotřebiteli se počítá se ztrátami
v jednotkách procent, účinnost elektromotoru je přes 90%, čili
celková účinnost přenosu energie prostřednictvím elektřiny
je vyšší než 80%. Oproti tomu jen účinnost palivového článku
je asi 50% a společně s elektromotorem jde pak o účinnost méně
než 50%. Spalovací motor nebude mít nikdy účinnost vyšší
než 35%. V obou případech bude ještě třeba započíst náklady
na přepravu vodíku ( u elektrického přenosu jsou započítány)
a ztráty při přeměně elektřiny na vodík (ani elektrolýza
nemá nijak závratně vysokou účinnost a je maximálně asi 40%
) a celková účinnost přenosu energie pomocí vodíku tedy
nebude vyšší než 20%, tedy více než 4x nižší než přenos
energie skrz dráty ve formě elektřiny. Z toho lze jasně
dovodit, že provoz dopr. prostředků, jezdících na vodík
bude výrazně dražší a tedy že kde to jen půjde, bude
doprava zajišťována prostředky, které mohou energii sbírat
přímo z drátů (vlaky, tramvaje, trolejbusy) a pravděpodobně
jen individuální doprava automobily, přesedlá z ropy na vodík.
Postaví-li se tedy dnes nová trolejbusová dráha, nemusíme se
bát, že ji budeme muset zase brzy rušit, protože o efektivnějším
způsobu přenosu energie se nám zatím ani nesní. Zdá se, že
zlatá éra trolejbusovou dopravu teprve čeká.
I kdyby se nakonec podařilo vodíkový provoz zefektivnit a
zlevnit na úroveň trolejbusů, bude to až za dlouho a jistě má
smysl trolejbusovou dopravu jako dnes nejekologičtější způsob
dopravy podporovat i kdyby to měla být jen příprava na pozdější
přechod na elektrický provoz pomocí vodíku a tedy nutnost
vybudování dalších energetických kapacit . Bude třeba
nastavět mnoho dalších jaderných elektráren (plány pana
ministra Grégra nebudou ani zdaleka stačit) a to nelze provést
naráz, ale v co nejdelším časovém období. Začít by se mělo
teď hned (uhelné elektrárny by bylo nejlépe teď hned zavřít
- těch pár horníků, kteří by přišli o práci je daleko
menší škoda než ekologické škody, které napáchají svou
činností).
Ať žije trolejbus!!
Vaše názory očekáváme na naší emajlové adrese psptrd@seznam.cz - nejlepší otiskneme (uveřejníme na našich stránkách)