Historie trolejbusů sahá až do konce 19. století. Za praotce trolejbusů je považován Němec Werner von Siemens, kterého na tuto myšlenku pravděpodobně přivedl jeho bratr, působící v Anglii, William. Roku 1882, konkrétně od 29. apríla prováděl Werner pokusy se svým vozidlem na berlínském předměstí Halensee (mezi Spandau a Charlottenburgem). Jeho vůz byl vlastně jakýsi kočár s elektromotorem a elektřina k němu byla přiváděna vlečným kabelem z kontaktního vozíku (contaktwagen), který jezdil po natažených drátech jako po kolejničkách.

Ještě tohoto roku byly první pradědečci dnešních trolejbusů předvedeni ve Vídni jako Schienenlosebahn (bezkolejná dráha). Později se pro toto vozidlo namísto německého krkolomného názvu vžil anglický výraz trolleybus - právě podle onoho vozíku (angl. trolley), které první trolejbusy tahaly po drátech jako sběrač proudu - a i Němci ve svém názvosloví pokročili, když Schienenlosebahn nahradilo Oberleitungomnibus (autobus s vrchním vedením, zkráceně Obus). Později, když byly poněkud neohrabané vozíky nahrazeny dnešními "klacky", název již zůstal a přejala jej i Čeština. Svému pravopisu si ho uzpůsobila nejprve na troleybus(používaný v 50. letech) a později spisovný tvar zcela přizpůsobila výslovnosti (trolejbus). Tyto trolejbusy u nás jezdily v Českých Budějovicích a Velenicích, bratia Slováci si ho zavedli ve Starém Smokovci a později i v dnešní Bratislavě (lze-li tehdejší Prešpurk považovat za slovenské město). Tyto trolejbusy však byly velmi rychle opět zrušeny (nikde nepřežily první světovou válku) a to hlavně kvůli rozvoji automobilismu. Tato vozidla, která nedosahovala rychlosti vyšší než cyklista tedy asi 25 km/h autům příliš překážela a tak jimi byla vytlačena. Ne že by byly málo výkonné (výkon motoru se pohyboval okolo 30 kW a dnešní mnohem monstróznější trolejbusy si vystačí se 100 kW), ale koncepce sběracího vozíku byla opravdu špatná a čekala na náhradu obratnějšími tyčovými sběrači).

Výrazněji se ve světě začala trolejbusová doprava rozvíjet ve 20. a 30. letech našeho století. To umožnila především razantní modernizace - již zmiňované moderní tyčové sběrače, nahrazující trolleye a používání pneumatik. K příznivé konstelaci přispívalo i to, že stále vzrůstala potřeba po dopravě a ačkoliv byly v této době velmi populární tramvaje, nebylo možné stavět koleje všude a tak byly zaváděny trolejbusy jako alternativa k tehdy dost nespolehlivým autobusům. Trolejbusy jezdily i např. v Londýně, samozřejmě že dvoupatrové - to musela být nádhera (posuďte sami).

Ještě před válkou (roku 1936) byly pak trolejbusy zavedeny i v matičce Praze. Po dobrých zkušenostech z Prahy začaly o zavedení trolejbusů uvažovat i další česká města - nejvážněji Brno, Plzeň a Zlín. Rozvoj byl sice zbržděn nedostatkem financí za protektorátu, ale byla to opět válka a s ní spojený nedostatek ropy, co působila naopak i pro elektrifikaci dopravy a tak se podařilo ještě za protektorátu zavést trolejbusové provozy ve Zlíně a v Plzni. Opravdový boom trolejbusové dopravy však nastal po válce. Trolejbusy se zaváděly ve světě (Vancouver, Seattle....), ale i u nás. Na jaře roku 1949 vyšel dokonce k zajišťování hromadné dopravy trolejbusy podnět od centrálních úřadů v Praze (mělo se především ušetřit na importu zahraniční nafty) a tak začaly trolejbusové dráhy vznikat i v našich městech, mnohde i místo stávajících tramvají (Jihlava) Po druhé byly trolejbusy zavedeny v Českých Budějovicích, dále pak konečně v Brně, v Hradci Králové také zvítězila koncepce trolejbusové dopravy nad tramvajovou (známý je futuristický obraz Tyršova mostu s tramvajemi), pozadu nezůstávaly ani v Pardubicích, Opavě, Ostravě, Teplicích atd..
Pak přišel první velký útlum. V 60. letech byla ropa levná a trolejbusová doprava se v jednotlivých městech omezovala nebo dokonce rušila (např. Praha nebo České Budějovice - tam si trolejbusy zrušili již po druhé). K útlumu docházelo i ve světě, takže např. v Anglii dojezdil poslední trolejbus na pravidelné lince v roce 1976.
Opětovný rozvoj trolejbusové dopravy nastal v 80. letech. Provozy, které přežily útlum z let 60.a 70. se dále rozvíjely a vznikaly i nové či staronové provozy. Zde je třeba opět zmínit České Budějovice, kde trolejbusy zavedli již potřetí a dokonce se uvažovalo o trati Budějice - Temelín (hlavně kvůli dopravě pracantů na JET). Tento rozvoj trvá dosud a s neodvratně se zvyšujícími cenami ropy bude pravděpodobně ještě vystupňován - možná se dočkáme i návratu trolejbusů do ulic Londýna.

Zpět na hlavní stránku